Základní informace o hasicích přístrojích

Hasicí přístroje patří mezi tzv. věcné prostředky požární ochrany a můžeme je rozdělit na hasicí přístroje:

  • přenosné,

  • přívěsné,

  • pojízdné.

Definice (dle § 1 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)):

Věcné prostředky požární ochrany jsou prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky.

Hasicí přístroje dále rozdělujeme podle typu náplně:

  • práškové,

  • sněhové (plynové - CO2),

  • pěnové,

  • vodní,

  • halotronové.

Jak vybrat vhodný hasicí přístroj?

  • Vhodnost a použití hasicích přístrojů je závislá na hořlavé látce, na účinku hasební látky a znalosti prostoru, kde má být hasicí přístroj použit.

  • Nejčastěji se v objektech používají hasicí přístroje přenosné, hasicí přístroje pojízdné se používají v podmínkách na některých provozech. Liší se pouze ve způsobu uvedení do činnosti a v objemu hasiva.

Jaký hasicí přístroj do domácnosti?

  • V domácnostech je nejvhodnější použít hasicí přístroj práškový ABC, který je univerzální, tzn. dá se použít na pevné látky, kapaliny, plyny, elektřinu apod. Nevýhodou je však jeho následné odstraňování.

  • Nejvhodnější hasivo na hašení požárů pevných látek je voda, ale vodní hasicí přístroj se nesmí používat na hašení elektrických zařízení pod napětím a v jejich blízkosti (hrozí riziko úrazu elektrickým proudem).

Jak hasicí přístroj používat?

  • Správné použití je graficky znázorněno na každém hasicím přístroji a je doplněno krátkým popiskem.

  • Hasební zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje.

  • Hasicí přístroj lze použít opakovaně.

  • Po každém použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění u odborné servisní firmy. Naplnění a kontrolu hasicího přístroje je nutné zajistit i po krátkém použití, vyhnete se tak komplikacím souvisejícím s nedostatkem hasiva při dalším použití hasicího přístroje.

Jak jsou hasicí přístroje konstruovány?

  • Hasicí přístroje jsou konstruovány tak, aby jejich používání a manipulace s nimi byla jednoduchá, aby neměly velkou hmotnost a byly spolehlivé. Vzhledem k omezenému množství hasiva a omezené době činnosti jsou používány především na začínající požáry, kdy je možno ještě bezpečně přístroje použít.

  • Hasicí přístroje se skládají z tlakové nádoby s hasivem, armatur, manometrů apod. Mohou být pod stálým tlakem (v tomto případě je hasivo vytlačováno hnacím plynem po uvedení do činnosti) nebo mohou být konstruovány tak, že vně nebo uvnitř přístroje je tlaková láhev nebo patrona s výtlačným plynem (v tomto případě dojde k vytlačení hasiva z přístroje až po otevření ventilu tlakové láhve, např. u pojízdných hasicích přístrojů, nebo po naražení přístroje nárazníkovou armaturou).

Množství a druhy hasicích přístrojů

(dle § 2 vyhl. č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

    • Množství a druhy hasicích přístrojů pro daný prostor stanoví:

    • požárně bezpečnostní řešení stavby (dříve technická zpráva požární ochrany), nebo

    • obdobná dokumentace ověřená stavebním úřadem nebo

    • jiný právní předpis (např. zákon o silniční dopravě).

    • V prostorách, kde není množství a druhy hasicích přístrojů stanoveno ve výše uvedené dokumentaci, popř. nelze-li toto prokázat, se instalují alespoň:

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

  • pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, 1 hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg prášku nebo 5 kg (CO2).

    • V případech, kdy hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se minimálně 1 hasicí přístroj pro každý oddělený prostor nebo minimálně 1 hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

Umístění hasicích přístrojů

(dle § 3 vyhl. č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

  • Umístění hasicího přístroje musí umožňovat jeho snadné a rychlé použití.

  • Hasicí přístroj se umísťuje tak, aby byl snadno viditelný a volně přístupný. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroj umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace z hlediska jejich rozmístění (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

  • Hasicí přístroje se umísťují v místech s nejvyšší pravděpodobností vzniku požáru nebo v jejich dosahu.

  • Volba druhů a typů hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti. Při tom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

  • Přenosné hasicí přístroje se umísťují:

  • na svislé stavební konstrukci (na stěně) – rukojeť musí být max. 1,5 m nad podlahou; nebo

  • na vodorovné stavební konstrukci (na podlaze) – pokud jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu (řetízek, úchytka).

  • V dopravních prostředcích a na strojích se hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob, mohou být vodorovně, avšak zajištěny proti pohybu.

Označení a vybavení hasicích přístrojů

(dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

  • Každý hasicí přístroj musí být opatřen:

  • plombou spouštěcí armatury,

  • kontrolním štítkem.

  • Kontrolní štítek musí být trvale čitelný a viditelný při pohledu na hasicí přístroj (nevylučuje-li to jeho konstrukční provedení), nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Kontroly a údržba hasicích přístrojů

(dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

  • Aby hasicí přístroj splnil svoji funkci, musí být provozuschopný, tedy udržován v řádném technickém stavu. Provozuschopnost (např. při kontrolách prováděných Hasičským záchranným sborem) se prokazuje dokladem o kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

  • Kontrola hasicího přístroje se provádí:

  • nejméně jednou za rok (pokud např. dokumentace výrobce nestanoví jinak) nebo

  • po každém použití nebo

  • vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti, např. při mechanickém poškození, při nesprávném tlaku (hodnotu provozního tlaku lze odečítat z manometru).

  • První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle 1 rok před jeho instalací.

  • Periodická zkouška (povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu), tedy podrobnější kontrola, se provádí:

  • jednou za 3 roky u hasicích přístrojů vodních a pěnových,

  • jednou za 5 let u ostatních hasicích přístrojů.

  • Kontroly, údržbu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen osoby s odbornou kvalifikací, v souladu s vyhláškou č. 246/2001 Sb.

Revize, plnění a tlakové zkoušky hasicích přístrojů

(podle stanoviska ČÚBP – dnes SUIP)

  • Nádoba hasicího přístroje splňující kritéria na tlakové nádoby podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) a v návaznosti na § 3 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, spadá v provozu mezi vyhrazená tlaková zařízení.

  • Stanovisko Českého úřadu bezpečnosti práce posuzuje hasicí přístroje pouze z hlediska tlakových zařízení:

    • Převozné hasicí přístroje: nádoby převozných a pojízdných hasicích přístrojů, které jsou trvale spojeny se zdrojem tlaku jsou tlakovými nádobami stabilními podle § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

    • U těchto nádob se za provozu provádějí revize a zkoušky. Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví česká technická norma ČSN 69 0012.

    • Revize a zkoušky na tyto hasicí přístroje smí podle §7 odst. 1 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., v platném znění, provádět pouze revizní technik, který je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti ve smyslu § 6c odst. 3 písm. e) zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů a § 8 odst. 1 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    • Organizace nebo podnikající fyzické osoby provádějící tyto revize a zkoušky na hasicí přístroje dodavatelským způsobem musí být podle § 6c odst. 1 písm. b) držiteli oprávnění podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

  • Přenosné hasicí přístroje: nádoby přenosných hasicích přístrojů jsou tlakovými nádobami k dopravě plynů podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

    • U těchto nádob se za provozu provádějí periodické zkoušky podle technické normy ČSN 07 8304 v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    • Tyto zkoušky na hasicí přístroje smí podle § 10 odst. 2 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádět pouze zkušební orgán, který splňuje předpoklady odborné způsobilosti uvedené v § 8 odst. 4 této vyhlášky.

    • Organizace nebo fyzické osoby provádějící periodické zkoušky tlakových nádob k dopravě plynů musí být držiteli oprávnění podle § 6c odst. 1 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

    • Vzhledem k tomu, že nádoby přenosných hasicích přístrojů neslouží k přepravě nebezpečných látek, tak se na ně nevztahuje nařízení vlády č. 42/2003 Sb. a ani Evropská dohoda o mezinárodní silniční a železniční přepravě nebezpečných látek a předmětů (ADR a RID).

Vyřazení hasicích přístrojů

(dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

    • Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj:

      • vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo

      • ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo

      • starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje sněhového (CO2), který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

        • Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

  • Hasicí přístroje podle použití 

Práškový hasicí přístroj

Ideální použití:

  • Průmysl, obchod, energetika, důlní hornictví, olejové a plynové kotelny, kanceláře, knihovny, rodinné domy, rekreační objekty, garáže.

  • Třída požáru: A, B, C.

Vhodné použití:

  • Úřady, sklady, archívy, obchodní domy, školy, hotely, nemocnice, chaty, sklepy, dílny, železniční přeprava, automobily.

  • Tam, kde nesmí dojít k poškození vodou nebo pěnou.

  • K hašení zařízení pod napětím max. do 1000 V z min. vzdálenosti 1 m.

Nevhodné použití:

  • Jemná mechanika a elektronika, telefonní ústředny, elektrické rozvodny, místnosti, kde jsou přístroje citlivé na prach.

Nesmí se použít:

  • Lehké hořlavé a alkalické kovy, volně ložené sypké materiály, prach (nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru).

Sněhový hasicí přístroj

Ideální použití:

  • Elektrická zařízení pod napětím (výpočetní střediska, telefonní ústředny, energetická centra), hořlavé plyny.

  • Třída požáru: B, C.

Vhodné použití:

  • Laboratoře, potravinářství, energetika, prostory s jemnou mechanikou, elektronickými zařízeními nebo hořlavými kapalinami.

  • Tam, kde by neměly zůstat zbytky hasební látky.

Nevhodné použití:

  • Pevné látky typu dřeva, textilií, uhlí (možnost opětovného vznícení od zahřátých konstrukcí).

  • Na otevřených prostranstvích s velkou výměnou vzduchu.

  • V uzavřených prostorách s výskytem osob (možnost vzniku nebezpečné koncentrace CO2 – nebezpečí udušení).

Nesmí se použít:

  • Hořlavé prachy, sypké látky (nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru), hořlavé a alkalické kovy.

Pěnový hasicí přístroj

Ideální použití:

  • Hořlavé kapaliny nemísící se s vodou (benzín, motorová nafta, minerální oleje, tuky apod.).

  • Třída požáru: A, B.

Vhodné použití:

  • Sklady, komerční objekty, domácnosti, pevné látky (dřevo, papír, uhlí, textilie, pryž).

Nevhodné použití:

  • Hořlavé kapaliny nízkovroucí a mísící se s vodou (alkoholy), hořlavé plyny a kovy.

Nesmí se použít:

  • Elektrická zařízení pod napětím a v jejich blízkosti (riziko úrazu el. proudem), hořlavé kovy (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem).

ačátek formuláře

Vodní hasicí přístroj

Ideální použití:

  • Pevné hořlavé látky organického původu, které žhnou (dřevo, papír, sláma, uhlí, textil apod.).

  • Třída požáru: A

Vhodné použití:

  • Papírenský a dřevařský průmysl, sklady pevných hořlavých látek, školy, archívy.

  • Hořlavé kapaliny rozpustné ve vodě (alkoholy, ketony).

Nevhodné použití:

  • Hořlavé kapaliny nemísící se s vodou (benzín, motorová nafta, minerální oleje), hořlavé plyny.

  • Cenné materiály a zařízení, kde je nebezpečí škod promáčením.

Nesmí se použít:

  • Elektrická zařízení pod napětím a v jejich blízkosti (riziko úrazu el. proudem), lehké a alkalické kovy, látky, které prudce reagují s vodou.

Třídy požáru podle druhu hořlavé látky

A

B

C

D

Požáry pevných látek hořících plamenem, jejichž hoření je provázeno žhnutím.

Požáry kapalných látek a látek přecházejících do kapalného stavu.

Požáry plynných

látek hořících plamen.

Požáry lehkých a alkalických kovů.

Např. dřevo, papír, sláma, uhlí, plasty, textil, látky organického původu.

Např. benzín, nafta, olej, mazadla, barvy, laky, ředidla, alkohol, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice.

Např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan, vodík.

Např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem.

Vhodné hasicí přístroje (hasivo)

vodní, pěnové, práškové

pěnové, práškové, halonové

práškové, sněhové, halonové

speciální suchá hasiva, speciální prášky